{"id":14,"date":"2018-03-17T12:53:02","date_gmt":"2018-03-17T12:53:02","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ohory.cz\/?page_id=14"},"modified":"2025-12-25T19:59:59","modified_gmt":"2025-12-25T19:59:59","slug":"uvodni-strana","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.ohory.cz\/","title":{"rendered":"\u00davodn\u00ed strana"},"content":{"rendered":"

<\/strong><\/h3>\n

\u00d3 HORY, \u00d3 HORY, \u00d3 HORY<\/h3>\n

Sou\u010dasn\u00e1 architektura v\u00a0\u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch hor\u00e1ch v\u00a0historick\u00e9m a krajinn\u00e9m kontextu<\/h5>\n

Galerie Jaroslava Fragnera se ji\u017e deset let v\u011bnuje tematice udr\u017eiteln\u00e9 architektury. Ideou je nab\u00eddnout \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti mo\u017enost sezn\u00e1mit se
\ns t\u00edmto segmentem architektonick\u00e9 tvorby a p\u0159edstavit p\u0159\u00edklady kvalitn\u00ed architektury i p\u0159\u00edstupy r\u016fzn\u00fdch region\u016f v alpsk\u00fdch i seversk\u00fdch zem\u00edch v r\u00e1mci celospole\u010densk\u00e9ho dialogu.<\/p>\n

I to byl jeden z d\u016fvod\u016f p\u0159\u00edpravy projektu o stavu architektury v horsk\u00e9 krajin\u011b st\u00e1t\u016f b\u00fdval\u00e9ho \u010ceskoslovenska. Oba st\u00e1ty maj\u00ed rozd\u00edln\u00e1 morfologick\u00e1 v\u00fdchodiska, ale spole\u010dn\u00e1 historie od roku 1918 do roku 1992 architektonick\u00fd v\u00fdvoj v t\u011bchto zem\u00edch z\u00e1sadn\u011b ovlivnila, a proto je mo\u017en\u00e9 p\u0159edstavit na z\u00e1klad\u011b spole\u010dn\u00fdch historick\u00fdch ko\u0159en\u016f i sou\u010dasnou produkci v n\u00e1dhern\u00fdch podhorsk\u00fdch a horsk\u00fdch lokalit\u00e1ch \u010cesk\u00e9 a Slovensk\u00e9 republiky. Hory pat\u0159\u00ed k nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edrodn\u00edm kr\u00e1s\u00e1m na\u0161ich zem\u00ed, tak\u017ee pro\u010d je nep\u0159edstavit i v r\u00e1mci p\u0159\u00edb\u011bhu v\u00fdvoje modern\u00ed a sou\u010dasn\u00e9 architektury? Ta hr\u00e1la v\u00fdznamnou roli (pozitivn\u00ed i negativn\u00ed) p\u0159i zp\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e1n\u00ed panensk\u00e9 p\u0159\u00edrody a vytv\u00e1\u0159en\u00ed komfortn\u00ed infrastruktury pro relaxa\u010dn\u00ed i sportovn\u00ed aktivity ji\u017e od poloviny devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n

V\u00fdstava, na jej\u00ed\u017e p\u0159\u00edprav\u011b se pod\u00edleli p\u0159edn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed a sloven\u0161t\u00ed odborn\u00edci, by m\u011bla m\u00edt i edukativn\u00ed rovinu a p\u0159in\u00e9st zamy\u0161len\u00ed, jak by se v budoucnosti m\u011blo p\u0159istupovat v r\u00e1mci turistick\u00e9ho rozvoje k integraci sou\u010dasn\u00e9 architektury do ojedin\u011bl\u00fdch lokalit, kter\u00e9 maj\u00ed sv\u016fj specifick\u00fd genius loci, a jak co nejcitliv\u011bji zachov\u00e1vat odkaz stavebn\u00edch postup\u016f v r\u00e1mci rekonstrukc\u00ed historick\u00fdch budov. Je t\u0159eba respektovat historickou stopu, ale v konfrontaci s modern\u00edm p\u0159\u00edstupem vytv\u00e1\u0159et i nov\u00e9 vazby. Je to p\u0159edev\u0161\u00edm ot\u00e1zka udr\u017eitelnosti cestovn\u00edho ruchu, podpora region\u00e1ln\u00ed architektury a region\u00e1ln\u00edch architekt\u016f a vytv\u00e1\u0159en\u00ed environment\u00e1ln\u00edch vazeb z hlediska klimatick\u00fdch zm\u011bn. Je t\u0159eba se zamyslet i nad designem staveb a urbanistick\u00fdch struktur, kter\u00e9 formuj\u00ed estetiku udr\u017eiteln\u00e9 architektury v r\u00e1mci ekonomick\u00fdch a kulturn\u00edch vztah\u016f. V roce 1919 navrhl n\u011bmeck\u00fd architekt Bruno Taut \u0159adu staveb tvarovan\u00fdch na zp\u016fsob krystal\u016f. Cht\u011bl prom\u011bnit Alpy v um\u011blou, fantasticko-expresionistickou krajinu. Mo\u017en\u00e1, \u017ee tato idea poj\u00edmat architekturu v hor\u00e1ch jako symbi\u00f3zu p\u0159\u00edrody a um\u011bleck\u00e9 tvorby je ur\u010ditou cestou pro budoucnost. A to nejenom v horsk\u00e9 krajin\u011b v \u010cesku a na Slovensku.<\/p>\n

V\u00fdstava a katalog, kter\u00fd je koncipov\u00e1n jako pr\u016fvodce p\u0159i putov\u00e1n\u00ed \u010di cestov\u00e1n\u00ed \u201eod \u0160umavy k Tatr\u00e1m\u201c, mapuje p\u0159es 50 projekt\u016f a realizac\u00ed. Sna\u017eili jsme se vybrat p\u0159\u00edklady kontextu\u00e1ln\u00ed architektury, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed rozd\u00edlnou typologii staveb i architektonick\u00e9 p\u0159\u00edstupy a kter\u00e9 nab\u00edzej\u00ed specifick\u00fd pohled na horskou krajinu z pozice architekta a investora. N\u00e1mi zvolen\u00fd form\u00e1t n\u00e1m nedovoluje v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1b\u011br a pops\u00e1n\u00ed v\u0161ech p\u0159\u00edb\u011bh\u016f v cel\u00e9 sv\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i. Nech\u00e1v\u00e1me prostor div\u00e1kovi, aby se vydal do \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch hor, putoval k t\u011bmto v\u00fdjime\u010dn\u00fdm stavb\u00e1m a vn\u00edmal je v dan\u00e9m \u010dase sv\u00fdm \u00fahlem pohledu.<\/p>\n

BIVAK \/\u00a0GOJO\u00a0COLLECTIVE\u00a0<\/a><\/h5>\n

BIVAK propojuje touhu \u010dlov\u011bka opustit v\u00fddobytky civilizace s\u00a0nutnost\u00ed \u0159\u00eddit se intuic\u00ed a um\u011bt si vytvo\u0159it \u00fakryt v\u00a0nehostinn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Pou\u017eit\u00fd materi\u00e1l svou pr\u016fsvitnost\u00ed odkazuje na nitern\u00fd ide\u00e1l\u00a0\u010dlov\u011bka co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edce se p\u0159ibl\u00ed\u017eit p\u0159\u00edrod\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 si ponechat maximum komfortu,\u00a0 kter\u00e9mu p\u0159ivykl.<\/p>\n

\n